Benchmarkování mezd je klíčem ke správné mzdové politice firmy. Tady jsou základní pojmy a principy, které se při něm používají
Benchmarkování mezd je metoda, která slouží k porovnávání odměn zaměstnanců firmy s průměrnými nebo typickými odměnami na trhu práce pro stejné nebo podobné pozice. Cílem benchmarkování je zajistit, aby byla platová politika firmy konkurenceschopná na trhu, ale zároveň spravedlivá a motivující pro stávající zaměstnance. Jak při benchmarkování postupovat?
Začít u sebe
Jedním z prvních kroků při benchmarkování mezd je definovat si interní platovou strukturu, která slouží k rozdělení pozic podle jejich náročnosti, odpovědnosti a přínosu pro organizaci. Každá pozice má pak určený rozsah mezd, který udává její minimální, střední a maximální hodnotu. Střední hodnota neboli midpoint je obvykle považována za optimální mzdu pro plně kvalifikovaného a zkušeného zaměstnance na dané pozici. Obecně platí, že čím je práce na pozici náročnější a čím vyšší jsou požadavky na kompetence, tím vyšší je midpoint pro danou pozici. Naopak, čím je práce méně náročná a požadavky nižší, tím je nižší i midpoint pro danou pozici.
Co ukazuje Compa-ratio?
Termín Compa-ratio zní poněkud učeně, ale označuje celkem prostou věc: je to poměr mezi skutečným platem zaměstnance a midpointem jeho pozice. Tato veličina nám říká, jak blízko nebo jak daleko je mzda zaměstnance od cílové mzdy jeho pozice. Obvykle se vyjadřuje jako procento nebo desetinné číslo.
Například:
- Compa-ratio = 1 nebo 100% znamená, že zaměstnanec dostává přesně midpoint na své pozici.
- Compa-ratio < 1 nebo < 100% znamená, že zaměstnanec dostává méně než midpoint na své pozici.
- Compa-ratio > 1 nebo > 100% znamená, že zaměstnanec dostává více než midpoint na své pozici.
Compa-ratio pomáhá hodnotit, jak dobře se daří držet interní platovou politiku firmy. Můžeme jej vypočítat pro jednotlivé zaměstnance, skupiny zaměstnanců (např. oddělení, týmy, funkce) nebo celou organizaci.
Pozor na zelený a červený kruh
Zelený kruh neboli „green circle rate“ označuje situaci, kdy je odměna zaměstnance nižší než minimální hranice jeho mzdového zařazení. Červený kruh neboli „red circle rate“ je naopak stav, kdy odměna zaměstnance převyšuje maximální hranici jeho mzdového zařazení. Tyto situace, které mohou nastat z různých důvodů, například kvůli změnám v organizaci firmy, v kvalifikaci zaměstnance, zvláštním dohodám atd., vyžadují individuální přehodnocení zaměstnancovy mzdy a nalezení vhodného řešení.
Jsou vaše mzdy konkurenceschopné?
Druhým nepostradatelným zdrojem informací při benchmarkování mezd jsou data z trhu práce. Ta lze získat například díky Platovému nástroji Platy.cz. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je medián, který udává střední hodnotu mezd pro stejnou nebo podobnou pozici na trhu, tedy rozděluje mzdy na dvě poloviny: polovina mezd na trhu je nižší a polovina vyšší než medián. Kromě mediánu se často používají i další pásma, jako jsou kvartily či decily nebo maxima a minima, která nám ukazují rozptyl mezd na trhu.
Jakou strategii vůči trhu zvolit?
Při benchmarkování mezd je potřeba se rozhodnout, jakou strategii zaujmout vůči trhu. Můžeme dávat zaměstnancům vyšší odměny než jsou mediány pro jejich pozice, které jsme zjistili díky průzkumu trhu práce, nižší nebo stejné. Každá z těchto strategií má své výhody a svá rizika.
- Dávat vyšší odměny znamená, že naše mzdy jsou vyšší než medián, případně jiné statistické údaje trhu práce. Tato strategie nám může pomoci přilákat a udržet talentované a kvalifikované zaměstnance a také posílit naši reputaci zaměstnavatele. Na druhou stranu, dávat vyšší mzdy, než nabízí trh, má i své nevýhody, jako jsou vyšší náklady na mzdy, nižší ziskovost, možné problémy s interní spravedlností a vnímáním platů nebo potenciální nesoulad mezi platem a výkonem nebo kvalitou práce.
- Dávat nižší odměny, než je na trhu běžné, má také své výhody a rizika. Tato strategie snižuje náklady na mzdy a zvyšuje ziskovost a může podněcovat zaměstnance k vyššímu výkonu, když se snaží dostat do lepší platové třídy. Nicméně platit méně, než je na trhu běžné, má i svá rizika, jako jsou obtíže s náborem a retencí zaměstnanců, nižší spokojenost a loajalita zaměstnanců, vyšší fluktuace nebo nižší reputace zaměstnavatele.
- Dávat odměny, jaké odpovídají trhu, může pomoci udržet rovnováhu mezi konkurenceschopností, spravedlností a finanční udržitelností platové politiky firmy. Zároveň to umožňuje lépe reagovat na změny trhu a pružněji upravovat mzdy podle potřeb organizace a zaměstnanců. Mezi nevýhody této strategie patří možné problémy s odlišením se od konkurence,, pokud jde o nabízené odměny, nedostatek stimulů k nadstandardnímu výkonu zaměstnanců a nutnost pravidelného sledování a aktualizace dat o mzdách. To pro vás ale díky službám Platy.cz nebude problém.
S kým se porovnávat?
Pokud jde o výběr strategie vůči trhu, je také potřeba vědět, s kým se firma se svými mzdami porovnává. Protože ačkoliv 75 až 80 % společností cílí na medián trhu, v rámci zveřejněných výsledků se mzdy výrazně liší. Je to proto, že každá společnost definuje trh jinak; jedna firma používá jako měřítko velké společnosti, kde můžou být mzdy vyšší, další berou v úvahu i menší společnosti, kde bývají naopak mzdy nižší. Výhodou Platového nástroje Platy.cz je, že disponuje daty od velkých korporací přes střední až po malé firmy. Diky tomu umí poskytnout obrázek, který se maximálně blíží skutečnému a objektivnímu rozložení mezd v rámci pracovního trhu.
Nutnost neustálé „kalibrace“
Benchmarkování mezd není jednorázový proces, ale aktivita, která vyžaduje pravidelné sledování trhu a aktualizaci dat firmy o mzdách. Politika odměňování je dynamický proces a mění se pod vlivem různých faktorů, jako jsou ekonomické podmínky, nabídka a poptávka po pracovních silách nebo změny v legislativě. Tyto faktory ovlivňují medián a další statistická data. Pokud se nebudou mzdy ve firmě pravidelně přehodnocovat vůči trhu, hrozí, že nebude konkurenceschopná nebo v odměňování svých lidí dostatečně spravedlivá. Proto je důležité platové průzkumy provádět pravidelně. V tom vám budou Platy.cz neocenitelným pomocníkem.